Překyselení neboli latentní acidóza: MUDr. Formánek (LR Magazín 2007-2; str. 32)

MUDr. PETR FORMÁNEK PORADENSKÁ LINKA DÍL 11
Vážení LR-partneři,
dnešní poradnou
bych chtěl otevřít
téma, kte dopo-
sud nebylo uceleně
zpracováno.
V minulosti jsem
se soustředil na
to, jak užívání aloe
gelu může ovliv-
nit průběh již existujícího onemocnění.
Je ovšem moudřejší a pro délku a kvali-
tu našeho života důležitější těmto one-
mocněním předcházet, neboť každá pro-
dělaná choroba nám zkracuje život.
Z výzkumu života některých dlouhověkých
rodů vyplývá, že se lidé mohou dožívat
v plném zdraví okolo sto dvaceti let. Tato
schopnost dlouhověkosti je podmíněna
životním prostředím a životním stylem.
Moder životní styl je však velmi rozdílný
od života těchto rodů a spouští v našem
těle mechanismy, kte vedou k nemoci.
Je známo několik mechanismů, kte ve-
dou v lidském organizmu k navození
takových podmínek, jejichž vyvrchole-
ním je závažné onemocnění. Nejčastěji
zmiňovaným mechanismem je útok tzv.
volných radikálů na buněčné struktury,
který vede k narušení funkcí buněčných
organel. Tento mechanismus vysvětluje ne-
moci na molekulár úrovni, například vznik
rakoviny je vysvětlován změnami na mo-
lekule DNA klíčových genů řídících dělení
buněk. Proto jsou časopisy zabývající se
zdravím plné článků a reklam o antioxidan-
tech, kte zametají volné radikály.
Daleko méně známým mechanismem,
působícím na orgánové či dokonce
celotělové úrovni, je narušení tzv. kyse-
lozásadité (acidobazické) rovnováhy. Aci-
dobazická (AB) rovnováha nastává, jestliže
je v tkáních zachován optimální poměr mezi
kyselinami a zásadami. Tento optimální
poměr je v různých oblastech těla rozdílný
a je nezbytný pro práci bílkovinných
enzymů při všech životně důležitých
biochemických reakcích. Příkladem je
zažívací trakt, kde je v žaludku při trávení
velmi kyselé prostředí (tzv. pH mezi 1
2), nutné pro aktivaci a funkci pepsinu,
což je enzym schopný rozložit bílkoviny.
O pár centimetrů dále, ve dvanácterníku
a tenkém střevě, je nezbytné vytvořit zá-
sadité prostředí (pH okolo 8) sekrecí šťá-
vy žlázkami ve sliznici střeva, jinak by byly
enzymy štěpící dále proteiny, cukry a tuky
málo účinné a tyto živiny by se velmi těžko
vstřebávaly do mízního a krevního systému
tenkého střeva. Denně je na neutralizaci
velmi kyselé žaludeční tráveniny potřeba
několika litrů zásadité střevní a slinivkové
„šťávy“. Krevní pH je velmi přísně regu-
lováno okolo hodnoty 7,35 (mír zásadi-
té), a to několika “nárazníkovými systémy“
(tzv. pufry), protože snížení na pH 7 nebo
naopak zvýšení nad 7,6 by již mohlo být
smrtelné. Optimální AB rovnováha krve je
proto také významně podporována činnos-
plic a ledvin. Moder medicína velmi čas-
to řeší stavy porušené AB rovnováhy sou-
visející se selháním funkce plic nebo ledvin.
Nejtypičtější je vznik náhlého překyselení
při bezvědomí s výpadkem dýchání,
tato acidóza je následkem nahromadění
kysličníku uhličitého v tkáních, který se
mění na kyselinu uhličitou. Při déletrvající
zástavě dýchání je acidóza tak
těžká, že pacient na ni může
zemřít. Nebezpečné může být
také úpor zvracení,
zvláště u malých dětí,
kte uvede tělo do tzv.
akutní alkalózy, což je
výraz pro nepřirozenou
zásaditost (v těle je pře-
vaha zásaditých látek,
navozená vyzvracením
kyselin žaludku), s kte-
rou se organizmus pod-
statně ře vyrovnává
a také ta ohrožuje pa-
cientův život.
Je zajímavé, že moder
medicína se zabývá
a umí velmi dobře řešit
náhlé či pomalu vznika-
jící extrémní výkyvy hod-
not pH (tudíž narušení AB rovnováhy), ale
takřka vůbec se nezabývá dlouhodobým
vlivem „mírného překyselení“, kte je výs-
ledkem vlivu nezdravého způsobu života
v současném „západním“ životním stylu.
Toto chronické r překyselení se na-
zývá latentní acidózou a v průběhu let
se rozvine u devadesáti procent lidí, pro-
to je v současnosti považováno za jednu
z nejnebezpečnějších civilizačních chorob.
Ano, jedná se o chorobu, neboť se pro-
jevuje mnoha klinickými příznaky a jejím
dlouhodobým působením se rozvíjejí i tak
závažná onemocnění, jako je rakovina,
diabetes mellitus (cukrovka), vysoký krev-
tlak se svými komplikacemi (např. mrt-
vicí), Parkinsonova a Alzheimerova choro-
ba a osteoporóza.
Pojďme se na latentní acidózu a její násled-
ky podívat podrobněji. Její hlavní příčinou
jsou hlavně naše stravovací návyky. Jíme
nadbytek kyselinotvorných jídel a velmi
málo zásadotvor stravy. Nadbytečný
přísun masa a tuků, rařnovaného bílého
cukru, pití alkoholu, kouření, užívání che-
mických léků a na druhé straně nízká či
žádná konzumace zásadotvor zeleni-
ny a ovoce, nedostatečné pití nesycené
čisté vody a nízký příjem minerálů vede
k
přetížení
a postupnému vyčerpání
nárazníkových systémů a rozvoji chro-
nického překyselení. K latentní
acidóze přispívá také zamoření
životního prostředí průmyslový-
mi jedy, kyselé deště a perma-
nentní psychický stres. Když tělo
nestíhá tyto kyseliny vylučovat,
snaží se je neutralizovat pomocí
minerálů na soli a ty pak někam
ukládat. Bohužel je ukládá
do tzv. základní mezibuněčné
hmoty. Tato základní mezi-
buněčná hmota obklopuje
všechny buň-
ky a přes ni
probíhá veš-
kerý transport
živin a kyslí-
ku z krevních
32
zlom konecny.indd 32
16.7.2007 20:00:44