Woman aktiv: MUDr. Petr Formánek (LR Magazín 2006-3; str. 32)
MUDr. PETR FORMÁNEK
– PORADENSKÁ LINKA DÍL 8
32
To, proč ženy procházejí tak náhlým ukončením plodnosti, je vysvět-
lováno hlavně vysokým rizikem úmrtí během těhotenství a porodu
u starší ženy a také faktem, že žena, která ukončila svůj reprodukční
cyklus, se může věnovat péči o potomky svých dětí a tím zajistit větší
šance na pokračování svých genů.
Jak jsme si výše objasnili, optimální poměr progesteronu a estrogenů
má zásadní vliv na zdraví, vitalitu a duševní funkce žen. Proto se
u velké části žen v tomto období objevují více či méně závažné
klinické obtíže. Mezi ty „mírnější“ patří únava, poruchy spánku,
nervozita, podrážděnost, bolesti hlavy, pocit napětí v prsou, návaly
horka a nevysvětlitelné pocení. K těm závažným patří atrofie sliznic,
zvláště pohlavního ústrojí, což má negativní vliv na prožívání
pohlavního života, s tím souvisí i problém inkontinence, kdy dochází
k nekontrolovanému úniku moči. U některých žen významně ubývá
kostní hmota, vzniká osteoporóza a hrozí komplikované zlomeniny.
Typická je zlomenina krčku kyčelního kloubu při upadnutí. Nejzá-
važnější jsou však kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu,
mrtvice) a rakovina prsu, děložní sliznice a tlustého střeva – to jsou
nečastější příčiny úmrtí v západní civilizaci. Při zvážení těchto faktů
není divu, že konvenční medicína přišla s postupem, jak tento stav
u žen „léčit“. Proto byla odborníky navržena substituční hormonální
terapie, která vhodně zapadala do tržní strategie farmaceutického
průmyslu. Substituce (náhrada) se prováděla zpočátku „sólově“ syn-
tetickými estrogeny, později kombinací syntetických estrogenů
a progestinů (syntetická analoga progesteronu). Brzy se však ukáza-
lo, že syntetickým napodobeninám ženských hormonů – zvláště
progestinům – schází vnitřní fyziologické výhody přírodních hor-
monů, což se projevuje častým výskytem nežádoucích vedlejších
efektů, které si co do závažnosti vůbec nezadají se zdravotními kom-
plikacemi menopauzy – opět gynekologické nádory a tromboem-
bolická onemocnění (např. mrtvice, plicní embolie). Zároveň se sna-
hou farmaceutického průmyslu a zainteresovaných či nevzdělaných
lékařů (přemýšlím, která varianta je horší…) bagatelizovat nežádoucí
účinky se začal zvedat stále sílící hlas aktivistických skupin. Ten
ve své extrémistické formě tvrdil, že menopauza je přirozená (což je
pravda) cesta pro osvobození žen od „estroge-
nového jha“, kterého muži využívají k ovládání
žen. Uprostřed těchto názorových proudů sa-
mozřejmě byly a jsou ty rozumné „zlaté střed-
ní“. O nich se zmíním dále v textu. Bezbřehé
předepisování substituční
hormonální terapie ukon-
čilo něko-
lik
ne-
dávných roz-
sáhlých klinických studií.
Jedna z posledních dokonce
byla z etických důvodů předčasně
ukončena, neboť věrohodně prokázala,
že DLOUHODOBÁ hormonální substituce zvyšuje riziko úmrtí na
srdeční a oběhové problémy stejně jako na rakovinu prsu. Americký
časopis TIME z 22. července 2002 to komentuje: „Tím je ukončena
dlouholetá debata o užitku a riziku hormonální substituční
terapie.“
Jaká cesta však vede z tohoto bludného kruhu? Jak pomoci nemalé
skupině menopauzálních žen, které objektivně trpí zdravotními prob-
lémy navozenými změnou v hormonální výbavě, a zároveň je ne-
poškodit a nevystavit většímu riziku úmrtí? Řešením je kombinace
výsledků moderní medicíny a zkušeností jiných kultur, ve kterých
ženy takřka nevědí, co jsou to problémy s menopauzou. Mezi takové
kultury patří například japonská nebo čínská, ale také komunity
mexických Indiánů. Na otázku, co odlišného dělají ženy z těchto kul-
tur, že netrpí tolik problémy přechodu, se dá odpovědět jednoduše.
Jinak se stravují. V asijské populaci dlouhodobě konzumují sójové
boby, hodně zeleniny a ryb. Ženám mexických Indiánů prospívá
konzumace yamu (jeho kořeny jsou sladké a plné přírodního proges-
teronu). Intenzivní výzkum se
zaměřil
na
tyto poživatiny
a byly identifikovány biolo-
gicky
účinné
substance,
které jsou svým farmako-
logickým projevem velmi
podobné
fyziologickým
hormonům žen. Proto jsou
tyto substance nazývány
fytoestrogeny
, správněji
isoflavonoidy,
neboli
isoflavony .
Isoflavony ze
sóji a z červeného jetele (nově objevený bohatý
zdroj) jsou molekuly podobné estrogenům. Jsou
nejlépe probádanými fytoestrogeny. V rostlinách účinkují
jako antioxidanty, jako lapače volných radikálů. Isoflavony jsou
široce rozšířené skupiny látek, vyskytujících se hlavně v květech,
lístcích a plodech rostlin. I když jsou isoflavony nazývány fyto-
estrogeny, nejsou totožné s estrogeny, plní konstruktivní ochranu
buněk aniž by vykazovaly schopnosti buněčné proliferace (dělení).
POROVNÁNÍ CHEMICKÉ STRUKTURY
ISOFLAVONŮ A 17BETA – ESTRADIOLU
magazin zlom 7.9.2006 17:22 Page 32