Překyselení organismu a oxidační stres: MUDr. Hanzelka (LR Magazín 2013-4; str. 48)
Odborná infolinka lékařů
Chronické překyselení organismu
a antioxidační stres – možnosti
ovlivnění produkty LR
MUDr. Pavel Hanzelka
48
Vývoj civilizované společnosti vede k významnému posunu v kva-
litě našeho stravování. Lidské tělo je geneticky naprogramováno na
neutrální až mírně zásadotvornou stravu. Ve starší době kamenné, v
tzv. paleolitu, byly hlavním zdrojem obživy výhonky rostlin, různé druhy
ovoce a tu a tam nějaké to maso pocházející z lovu, tedy jednoznačně
zásadotvorná strava. Postupně s rozvojem zemědělství v tzv. neolitu
– mladší době kamenné – dochází k významnému posunu od zásado-
tvorné stravy směrem ke stravě kyselinotvorné. Je za to zodpovědné
především obilí a produkty z něj vyráběné /pečení chleba/. Od této
doby se datuje odklon od potravy, která odpovídala naší přirozenosti.
V moderní společnosti je zdrojem překyselení potrava, kouření
cigaret, černý čaj, káva, znečištění životního prostředí /residua
pesticidů v potravinách – ovoci, zelenině, konzervanty v potravinách,
kyselé deště, exhalace továren, emise výfukových plynů/ a také léky ,
které mnozí pacienti užívají ve velkém množství a mnohdy v neuvěři-
telných kombinacích.
Na překyselování organismu se významně podílí také
CHRONICKÝ STRES .
Nejkyselinotvornějšími potravinami jsou maso a produkty z něj, uze-
niny, bílé pečivo a různé přílohy – těstoviny, brambory, rýže, knedlíky.
Na chronickém překyselení má velký podíl také nekvalitní ovoce a zele-
nina z marketů, v nichž oproti předchozím desetiletím výrazně poklesl
obsah zásadotvorných minerálů a vitamínů.
Překyselení vede k tomu, že se tělo snaží kyselé látky ředit ,
neutralizovat a následně vylučovat .
ŘEDĚNÍ má podobu zadržování /retence/ vody v organismu,
zatímco NEUTRALIZACE probíhá vyplavováním tzv. bazických
minerálů /sodík, draslík, vápník, hořčík, zinek a další mikroelementy/
z tělesných zásob /vlasů, kostí, kůže, zubů, cév atd/.
K VYLUČOVÁNÍ dochází prostřednictvím moči, plic a kůže /potem/.
Velkou roli zde hraje také vylučování kyseliny chlorovodíkové do ža-
ludku. Tato kyselina slouží jednak k trávení a optimalizaci účinku trávi-
cích enzymů, na straně druhé je její vylučování dovnitř žaludku možné
chápat také jako regulační mechanismus při přetížení těla kyselotvor-
nými látkami.
Ve stěně žaludku se totiž současně tvoří i hydrokenkarbonát sod-
ný /NaHCO3/, který je následně rozváděn do celého těla a neutralizuje
tak kyseliny na různých místech organismu. Takové pálení žáhy, které
je důsledkem nadměrné sekrece kyselin žaludkem, je pak možné chá-
pat jako jakési volání organismu o pomoc při přetížení kyselou stravou.